Jetel

Pochází z teplejších oblastí střední Evropy, Balkánu, Arábie a přední Asie. Jedná se o mírnější teplomilnou jetelovinu, která je přízpůsobena mírnému i teplejšímu klimatu, střední humidnímu klimatu.

Morfologie:

Kořeny:

Sahají do hloubky 1,5 – 2 m, více větvený v orniční vrstvě. Mělkým půdám je přizpůsobena forma Mattenklee a typický kůlový kořen nemá odrůda Vesna. Pupeny se na kořenovém krčku zakládají v horizontální poloze.

Lodyhy:

Vyrůstají z přízemní listové růžice. Lodyhy obvykle četné, přímé, vystoupavé až poléhavé, jednoduché nebo málo větvené, bělavě chlupaté nebo téměř lysé, často načervenalé.

Listy:

Listy trojčetné, dolní řapíkaté, prostřední a horní krátce řapíkaté až přisedlé. Lístky podlouhle kopinaté, obvejčité až takřka okrouhlé, celokrajné, kraťoučce řapíkaté, často s bělavou nebo červenohnědou skvrnou ve tvaru půlměsíce.

Květenstvím:

Jsou úžlabní hlávky. Květy drobné, kratičce stopkaté, barva karmínová až masově červená. Plodem nepukavý jednosemenný lusk s lehce oddělitelným váčkem. Semena vejčitá až tupě trojhranná, velikost 1,5 – 2,3 mm x 1,2 – 2,0 mm, hladké, lesklé, citrónově žluté až fialové, často spodní část žlutá a horní fialová, výrazný kořínek. HTS: 1,7 – 2,2 g (2n) – 2,9 g (4n).

Formy jetele lučního:

Trifoliumpratensespontaneum (planý)
- Přirozené jetelovinotravní porosty (vysemeňování)
- Dvojhlávka (rozdíl od kulturních forem)
- O 7 – 14 dnů ranější
- Ozimý
Trifoliumpratenseserotinum (jednosečný)
- O 14 dnů pozdnější než dvousečný
- Ozimý
- Silnější vzrůst
- Více větvená lodyha
- Zimovzdorný
Trifoliumpratensepraecox (dvousečný)
- V prvním užitkovém roce se sklízí ve třech sečích při poměru 50% : 30% : 20%.

Polyploidie jetele lučního:

Diploidní odrůdy (2n)
- Nižší produkce
- Vytrvalost 2 užitkové roky
- Přizpůsobeným ekologickým podmínkám svého vzniku
- Menší listy
Tetraploidní odrůdy (4n)
- Vyšší produkce zelené píce
- Vytrvalejší
- Vyšší obsah vody
- Větší listy
- Delší květní trubky – obtížnější opylování
- Větší variabilita v barvě květů

Ekologické požadavky:

Vyžaduje půdy mělčí, utuženější, vlhčí s vyšší hladinou spodní vody a vyšším obsahem organických látek v půdě, pH 6,0.

Biologie:

Planá forma jetele lučního je vytrvalá. Kulturní formy mají vytrvalost 2 – 3 roky. Vývoj a růst je ve srovnání s vojtěškou rychlejší v roce založení a pomalejší v užitkových letech. Kvete od května do října. Vyšší plošná mohutnost a uspořádání kořenového krčku při povrchu půdy podporuje konkurenční schopnost jetele lučního a jeho uplatnění v jetelovinotravních porostech. Nevýhodou horizontálního uspořádání pupenů je náchylnost k vymrzání. Suchovzdornost je nízká.

Využití v zemědělství:

Pěstován na orné půdě. Má obdobné požadavky na stanoviště jako travní druhy. Z tohoto důvodu je jetel luční velmi vhodným komponentem do jetelovinotravních společenstev. Vhodný pro luční využívání.

Agrotechnika:

Základní výsevek jetele lučního 7 – 9 MKS (15 – 20 kg.ha^-1). Hnojení podle půdní zásoby. Fosfor 25 – 40 kg.ha^-1, draslík 80 – 150 kg.ha^-1. Pro posílení kontrakce kořenového krčku a snížení nebezpečí poškození rostlin nízkými teplotami je nutné provést na jaře válení. Před výsadnou je také vhodné upravit půdní reakci vápněním.

Hospodářská charakteristika:

Produkce diploidních odrůd 6 – 8 t.ha^-1, tetraploidních 10 – 12 t.ha^-1. Potenciál je až 18 t.ha^-1 v prvním užitkovém roce. Maximální produkce je dosahováno v prvním užitkovém roce, ve druhém užitkovém roce klesá produkce na 60%. Efektivně reaguje na závlahu. Nejvyšší kvalita je na počátku butonizace. Ve srovná ní s jetelem plazivým má nižší obsah dusíkatých látek a glycidů. Na začátku květu je stravitelnost 74%, na konci květu 62%. Obdobně klesá také využitelnost pro výrobu bioplynu. Produkce bioplynu je zhruba 170 m3/tunu původní hmoty. Lodyhy mají ve srovnání s vojtěškou o 2 – 4 % nižší obsah vlákniny. Do začátku květu je možné zkrmovat bez významnějšího poklesu nutriční hodnoty. V období pícní zralosti si udržuje dobrou kvalitu v rozmezí 15 – 20 dnů. Jednotlivé seče jsou přibližně stejné kvality.

Konzervace:

Není vhodný pro sušení na zemi, protože lodyhy pomaleji zasychají a listy se odrolují. Vhodný na silážování.

Krmná hodnota:

Jetel luční má oproti vojtěšce méně N-látek (165-191 g/kg sušiny) a méně sirných aminokyselin. Využití hybridů různého stupně ranosti (Vesna, Kvarta, Tempus, Radegast) prodlouží dobu hospodářského využití. Jetel luční se vyznačuje v porovnání s vojtěškou vyšším obsahem vodorozpustných sacharidů (8-12%), nižší koncentraci vlákniny, resp. Pomalejší lignifikaci.

Ekologický význam:

Jetel luční je významným zdrojem nektaru pro čmeláky a motýli. Hostitelská rostlina pro housenky různých druhů denních motýlů (Coliascrocea, Coliashyale, Cyanirissemiargus, Everesargiades).

Odrůdy:

Tetraploidní odrůdy

AMOS^PO, BESKYD^PO, CYKLON^PO, DOLLY^PO, MARGOT, SPRINT^PO, TEMPUS^PO, RADEGAST, DOLINA^PO, JAVORINA, KVARTA, SIGORD^PO

Diploidní odrůdy

START, SUEZ^PO, CHLUMECKÝ, RADAN, TÁBOR^PO